Registrace
Menu
Úvod Blog Magazín Gayděvka: Vinš

Gayděvka: Vinš (erotická povídka)

Dnes je od rána Páníček divný, potutelně se usmívá a já nevím, co od něj čekat. Pokud vím, nic není v plánu a plním své běžné domácí povinnosti. Večer dostávám rozkaz všeho nechat, jít do herny, nasadit si škrabošku a připoutat se na kříž.

Gayděvka: Vinš

Dnes je od rána Páníček divný, potutelně se usmívá a já nevím, co od něj čekat. Pokud vím, nic není v plánu a plním své běžné domácí povinnosti. Večer dostávám rozkaz všeho nechat, jít do herny, nasadit si škrabošku a připoutat se na kříž. Provádím ihned, co jest po mně požadováno, a Albert se zase zmenšil. Nic nevidím, ale vnímám ho v místnosti, jak něco dělá. Tehdy kdy mne sundává z kříže, jsem už celý natěšený. Musím dát ruce k tělu a někam mne vede. Když mne zastaví, začne mne čímsi omotávat a to docela pevně. Když dojde se svou činností k mému pasu, musím si kamsi lehnout. To už vím, že mne omotává látkou, zřejmě bavlněnou. Po ulehnutí zjišťuji, že pode mnou není lavice, ale něco s příčlemi. Ležím na břiše a Pán mi nohy skrčí a pokračuje v omotávání. Když přechází můj zadek vnímám, že mi něco zasouvá mezi nohy, přijde mi to jako plena nebo vložka, a pokračuje dál. To už je mi jasné, že od krku až dolů bude jen jedno, jediné místečko odkryté, moje díra. Po tom co se svou prací skončí, mne otočí na záda a strčí mi do pusy roubík. S ohledem, že není evidentně klasické konstrukce, ale spíše v podobě dudlíku, začínám si připadat jako nemluvně. Co ten Pán má vlastně v plánu?

„Spinkej děťátko, tatínek si musí něco zařídit.”

Bouchnou dveře a já zůstávám sám. Začínám si uvědomovat, že to, v čem ležím, je něco divného, celé mne to obklopuje ze tří stran. Po usilovném přemýšlení mi dochází, že to budou jesle, zřejmě. Pak už plním rozkaz svého tatínka, teda se o to pokouším. Jsem vzbuzen hovorem dvou mužů, jeden je Pán a druhý kdovíkdo.

„Tak tady máme to naše miminko, Marie.”

To už mi stačí a dochází mi, co se děje. Dnes si hrajeme na rodinku. Nevím, kdo je zrovna maminka, ale to mi až tak nevadí.

Najednou slyším u jednoho ucha bučení a u druhého hýkání. Teda to je nějak propracované. V dáli se rozezvoní zvonek. Netrvá dlouho a slyším zpěv, který se blíží.

My tři králové jdeme k vám,

štěstí, zdraví vinšujeme vám.

Štěstí, zdraví, dlouhá léta,

my jsme k vám přišli z daleka.

Z daleka je cesta naše,

do Betléma mysl naše.

Nám třem se hvězda zjevila,

která jak živa nebyla.

Jak jsme tu hvězdu viděli,

hned jsme si koně osedlali.

Dary vám neseme,

na děťátko se třeseme.

Co ty, černej, stojíš vzadu,

vystrkuješ na nás bradu?

Já se hrdě přiznám, že jsem černý,

že z mouřenínské země pocházím.

A já černej vystupuju

a Nový rok vám vinšuju.

A my taky vystupujeme

a Nový rok vám vinšujeme!

Tak až takhle to Páníček promyslel?

„Vítejte, poutníci z daleka. Copak jste přinesli za dary?”

„Cenné dary to jsou, zde je máte.”

„Máte pravdu. Tyto dary jsou opravdu cenné. Berte si svou odměnu, zde leží.”

To už cítím prst na své dírce a další si hraje s mými rty, evidentně jsou od dvou různých majitelů. Netrvá dlouho a vystřídá je něco jiného, většího a snaží se to dostat dovnitř. V okamžiku, kdy dosáhne svého a tvrdě párkrát ve mně přirazí, dochází ke střídání. Je mi jasné, že jich je na mne pět, a je zřejmé, že se rychle v mých dírách střídají. Začínám se propadat do hlubin vášně. Čím dál víc jsem jednotlivými nadrženými samci mrdán. Nepřestávají, dokud se každý neudělá do obou mých děr. Teprve tehdy je mi sundána škraboška. Jsem oslněn, a tak chvíli nic nevidím. Když se konečně rozkoukám, vidím pět pořádných, nadržených a stále neukojených medvídků. Jeden je černoch, další Asiat a další Latinoameričan s Arabem. Rozbalí mne a pustí se do mne znova. Teprve až se každý ještě do mne dvakrát udělá (do zadku i úst), skončí. Nyní je mi dovoleno si prohlédnout co přinesli.

První balíček, který rozbalím, má na sobě nápis analkonda. To, co vyndám, mi bere dech, moje mužská kunda silně vlhne a nemůže se dočkat. Je to tak velké, že to až bude ve mně, dosáhne mi snad i do krku. Pán dobře vidí, co to se mnou dělá, a je rád, že mi to dělá radost. Vždycky jsem miloval v sobě velké věci a tohle mne opravdu pořádně naplní. Pravda radši mám v sobě něco živého, ale tahle velikost je v tomto směru nereálná.

Další dárek po vybalení odhalí dvě baňky spojené delší hadičkou, která je uprostřed rozdělena krabičkou s jackem a vypínačem. Zjišťuji, že se jedná o vibrační pumpu na bradavky. Najdu tam k ní i dálkový ovladač. Na detailnější průzkum již není čas. Již teď se mi při představě, co mne zřejmě někdy čeká a nemine, rapidně zvyšuje tep a prohlubuje dech.

Otvírám další doneseny předmět a už teď mám druhé Vánoce v tak krátké době. O něčem takovém jsem již velmi dlouho snil. Páníčkovi se má představa taky vždycky zamlouvala, ale do dnešního dne to z neznámého důvodu nepořídil. V ruce jsem držel nastavitelný natahovač varlat s velkým rozsahem a není zrovna lehký. Tak tohle si fakt vychutnám, až to budu mít na sobě. To už Páníček září spokojeností jak sluníčko.

Když rozbalím poslední krabici s nápisem PTAM, nechápu. Je v ní hafo hadiček. Pak tam ovšem objevím něco, co znám. Dildo, nafukovací dildo, které je ovšem jiné, než běžně znám. Je duté a na základně má zabudovaný ventilek, z kterého tyčí hadicová rychlospojka, což mi napovídá co dál. Podívám se na Pána a ten kývnutím souhlasí. Beru jednu hadičku a nasazuji ji na své místo. Začíná mi být jasné, že to bude mít něco společného s klystýrem. Po dalším hrabání v krabici objevuji tentokrát něco jako roubík i on je dutý a má ventilek obdobně jako dildo. Navíc hned vedle je další otvor, u kterého je bajonetový úchyt. Přidělávám další hadičku a vrtá mi hlavou, k čemu je ten další otvor. Jeho funkce se mi osvětlí v okamžiku, kdy znovu sáhnu do krabice a vytáhnu trychtýř. Okamžitě ho dávám na správné místo. Ještě jednou se nořím do krabice a něco vytahuji. Vypadá to jako cévka, ale má to jakousi manžetovou pojistku, aspoň tak mi to připadá, a dvě spojky. Zamyslím se a je mi to jasné. Nasazuji druhé konce hadiček na své místo a mám vybaleno. Ještě vyndávám papír z krabice, na kterém je napsáno Piss to Ass & Mouth. Je mi jasno, co bude dříve či později následovat.

„Tak co, čubí, jak se líbí tříkrálová nadílka? Hned je vyzkoušíme, co říkáš?”

Znám Pána natolik dobře, že stačí jediný, letmý pohled a je jasné, že jiná než kladná odpověď nepřichází v úvahu. Musím si lehnout na lavici. Pak mi při zvednutých nohách zavádí naše nové dildo do zadku a následně mne v pase připoutá stejně jako znovu položené nohy. Následuje sundání Alberta jen proto, aby mi mohl být nasazen natahovač varlat nastavený tak, aby mi citelně odtahoval koule od těla a zavedena cévka až do močáku s následným zajištěním manžetou. Teď jsou na řadě bradavky. Nejdříve jsou úplně odstrojeny. Místo toho je na ně aplikovaná pumpa. Páníček si chvíli hraje s ovladačem, dokud není spokojený s výsledkem. Cítím, jak jsou velkou silou vcucávány do baněk, a je mi jasné, že až tohle skončí, budou opravdu pořádně vytahané. Ještě mi baňky připevní na kladku, aby vytahovací efekt ještě zvětšil. Bere do ruky i nový roubík a zasouvá mi ho do úst a upevňuje ho za hlavou. Je optimálně velký, přesně tak, aby končil tam, kde si ještě mohu vychutnat tekutiny, které do mne potečou, a přitom dával výrazně o sobě vědět. Zbývá už jen dodělat celkovou fixaci a je hotovo.

Tak jak jsem, mne napájejí přes trychtýř vodou. Nenechají toho dříve, než do mne dostanou dva litry. Ihned na to mne všichni ještě doplní obsahem svých měchýřů. To už jsem opravdu plný, a kdybych mohl skákat, tak žbluňkám. Lavici nastavují tak, aby se mi hlava dostala nad úroveň těla, a odcházejí. Ještě ve dveřích se ozývá pánovo:

„Hezky odpočívej, čubí!" Vzápětí nastává tma i ticho. Nebojím se komplikací, neb vím, že Pán mne díky vybavení herny, včetně infrakamer, sleduje kdekoliv po bytě. Dokonce mám stopku, kterou jsem však nikdy nepoužil.

Vzápětí přichází ovšem překvapení. Všechno na mně vibruje. Vibrace jdou do mého těla jak z kolíku v zadku, tak z manžety na údu. Roubík v puse se nenechá rozhodně zahanbit. No baňky na hrudi se rády k této činnosti přidávají, v těch ještě navíc klesá a stoupá tlak. Je to celé tak rajcovní a při tom cítím, jak se mi v močáku objevuje moč. Netrvá to dlouho a proudí mi do střev. Nedlouho poté už ji cítím i v ústech. Čím dál víc se bolest i slast slévají v jedno a tlačí mne k vrcholu. Nedá se to vydržet, už ztrácím povědomí o prostoru i čase a topím se ve vlastní moči a vášni. Už zkrátka musím, dosahuji svého Olympus Mons a následně z něho padám. Začínám opět vnímat a zjišťuji, že nic nevrní. Dokonce roubík nemám v ústech, zato ovšem tam cítím chuť sperma a moči. Vedle sebe eviduji svého Pána, jak mi uvolňuje bradavky.

„Vydrž ještě chvíli, zlato, než se z tebe dostane moč tam, kam patří.”

S těmi slovy mne odpoutává a zvedá do stoje. Cítím, jak se mi moč přelévá do střev. Pán stále čeká, až tento proces skončí, a při tom mne drží vzpřímeně, hladí něžně po zádech a i líbá. Já pak cítím, jak se stále ještě plní střeva kapalinou. Když Pán konečně usoudí, že víc už ze mne nevyteče, i hadička mezi penisem a řití je prázdná, zavírá ventil u dilda a vysvobozuje můj úd ze zajetí téhle šílené aparatury. Odnáší mne do pokoje jen pouze s ucpávkou v mém pozadí. Cestou jdeme okolo zrcadla a já vidím, jak mám bradavky i jejich okolí vytahané. Koule se mi houpou na vytahaném šourku. Když se pozoruji, Pán mi do ucha promluví:

„Že je to opravdu hezké? Je vidět, že závaží ti nestačí, ale neboj, nezbavíš se ho. Jen to budeme střídat. Tohle si zopakujeme ještě několikrát. Oboje vytahování ti opravdu sluší.”

Při tom mi tře vytahané části těla, docela i silou, skoro až drtí. Cítím, jak jsem naplněn, a je to i vidět. To už mne ukládá do postele a mazlí se se mnou jak s nejmilejším plyšákem, ač na něj nevypadám. Teprve až se mne a mé plnosti střev nabaží, odvede mne zpět do herny, kde mi vyndá tu šílenost ze zadku a dovolí mi si sednout na mísu. Zatímco to ze mne stříká, usilovně mne kouří, takže když přestanu vytékat do mísy, udělám se mu do pusy a on to s chutí spolyká. Jak se probírám, začínám se cítit prázdný, strašně moc prázdný. Zase jsem v posteli a Pán si všímá mého stavu.

„Copak čubí? Problém?”

Podíváme si sobě do očí a už ví, co mi chybí.

„Počkej tady chvilku.”

Odchází, netrvá to dlouho a je zpět s čímsi v ruce. Když to uvidím, zatají se mi dech. Už nebudu prázdný! Poslední dárek přichází na řadu. Kousek do mne, ještě menší ven a takto krouživými pohyby postupuje postupně dovnitř. Je mi tak dobře, obzvláště když je to celé ve mně, teda skoro a i na mém břichu je to vidět. Pravda nejen tam se projevují moje pocity. Pán se ke mne zezadu tiskne, v jedné ruce drtí pytel, druhou mi přejde po hrbu na břiše a uchopí vytahanou bradavku a šeptá mi do ouška:

„Tak už je dobře, čubí? Koukej spát, ty nymfománku! Zítra je taky den, ty moje kurvičko.”

Spokojen i uspokojen usínám a těším se na další dny s mým milovaným i milujícím Pánem a jeho šílenostmi. Ty dnešní nechci prožít jen jednou.

— gayděvka

Soutěžní povídka přihlášená do soutěže o nejlepší gay erotickou povídku obsahující libovolnou erotickou pomůcku ve významné roli, kterou pořádá Gaymegastore ve spolupráci s webem Ostrovní povídky.