Erotické gay povídky

„Chtěl bys to?” pohladí ho po hrudníku. „Mám ti to dneska sundat?” rukama se posune až ke kovové klícce mezi jeho nohama.

Dneska Páníček od rána nebyl doma a před chvílí mi přišla SMS, že je na cestě domů a mám na něj čekat připravený. Dobře, už se nemůžu dočkat. Mám pro něj překvapení a teď je ta správná chvíle ho použít.

V první chvíli po probuzení měl pocit, že mu odumírá ruka, tedy neklamná známka přicházejícího infarktu nebo mrtvice, věk by na to měl. Naštěstí sebou nezačal zmateně házet, a tak si stačil uvědomit, že to je jenom Vojtova hlava, pravděpodobně už dlouho ležící na jeho rameni, která mu svojí vahou trochu narušila krevní oběh.

Té knížky si všiml, až když vstával z lavičky. Skoro by přísahal, že když si sedal, tak tam nebyla. Sehnul se a knížku zpod lavičky sebral. Vypadala zvláštně, trochu jako knížka ze starých knihoven v zámcích, takže neodolal, zase si sedl a knížku otevřel.

První mail mu přišel na začátku ledna. Nejdřív si myslel, že je to hloupý vtip od některého z kolegů, a nijak nereagoval. Jen se podíval na neznámou adresu a datum. Jo, určitě to je fór od jednoho z těch cvoků od nich z IT oddělení.

Písk, písk! Páníček na mne píská a já k němu poslušně a velmi rád běžím. Vidím, že asi půjdeme ven. V ruce má můj nejoblíbenější ocásek, vedle sebe masku i vodítko.

David seděl na stoličce a hrál na klavír. Zpaměti, bez not. Nepotřeboval je, ty profláklé šlágry, které byly ve zdejším baru tak žádané, znal už nazpaměť. Nedalo se říct, že by je zrovna miloval. Měl rád klasickou hudbu, ale tady by s ní nejspíše neuspěl. Návštěvníci baru by to neocenili, možná by se to většině ani nelíbilo.

Bylo pošmourné podzimní odpoledne, nálada pod psa, ale naštěstí byla středa, a pokud bych parafrázoval otřepané rčení „středa, je ho tam třeba“, tak mi lépe vyhovuje „středa, je toho v dobré sauně třeba“.